|
|
Typologizace vizuálních textů české experimentální poezie
Hrdinová, Tereza ; Neumann, Lukáš (vedoucí práce) ; Smrčka, Jiří (oponent)
Bakalářská práce zkoumá vizuální texty české experimentální poezie šedesátých let. Hlavním cílem práce je vytvoření typologie možností vizualizace básnických textů. Záměrem typologizace je zpřehlednění materiálu i související terminologie. První kapitola práce shrnuje vývoj aktualizace vizuální složky básnického textu v kontextu historie vztahu obrazu a slova a stručně charakterizuje experimentální poezii v českém prostředí ve světovém kontextu. Druhá kapitola shrnuje již existující typologie experimentálních textů a vysvětluje, podle jakých kritérií lze vizuální básně třídit. Došli jsme k závěru, že pro zpřehlednění materiálu je nutné texty třídit podle více než jednoho již existujícího kritéria. My texty třídíme z hlediska způsobu tvoření a autorského záměru. Druhá kapitola dále obsahuje samotnou typologii - vizuální básně třídíme do sedmi typů: Statistický text, Strukturální text, Topologický text, Narativní báseň, Barevná báseň, Znečitelňování čitelného a Překrývání. Práce se snaží o popsání rozličných technik tvoření vizuálních básní. Soustředí se tedy především na popis způsobu tvoření textů. Typologizace má sloužit jako nástroj pro proniknutí do problematiky aktualizace vizuální složky básnického textu, popř. i pro čtenářovo vlastní experimentování se slovem a obrazem, což lze využít zejména...
|
|
|
Mezi divadlem a výtvarnou instalací
Sceranková, Zuzana ; ADÁMEK, Jiří (vedoucí práce) ; JIŘIČKA, Lukáš (oponent)
V této bakalářské diplomní práci se budu zabývat divadelní scénografii jako autonomní složkou představení. Tento princip popíšu na základě druhé absolvenstké inscenace skončí to ústa v divadle Disk v sezóně 2016/2017. V úvodu představím experimentální poezií jako základní východisko představení. To zahrnuje základní principy vizuální, fónické, konkrétní a konceptuální poezie, jakož i konkrétní metodologie vybraných tvůrců – Jiřího Valocha, Ladislava Nováka, Ladislava Nebeského a Zdeňka Barborky. Popíšu, jakým způsobem jsem tyto principy intergovali do představení. Posléze se budu věnovat filosofickým východiskům představení. V druhé části se budu věnovat využití každodenního objektu v divadle, který se v představení pohybuje na pomezí mezi rekvizitou a ready made. Uvedu paralely a rozdíly mezi využitím objektu v divadle, muzeu a galerii. V následující části se budu zabývat, jakým způsobem jsme integrovali principy installation art do představení, jakými jsou fousace, decentralizace a účast diváka. V předposlední části popíšu tvorbu Ervina Wurma, jakožto umělce, který se pohybuje mezi objektem, sochou a instalací. Budu se věnovat zejména jeho sérií One Minute Sculptures, ze kterých jsme v představení čerpali insipiraci. Dále budu analyzovat principy dekonstrukce, absence a přístupu ke slovu jako k objektu v tvorbě Jána Mančušky, která pro nás rovněž představovala důležité východisko pro vytvoření scénografie jako autonomní složky. V závěru shrnu, styčné plochy a rozdíly mezi postupy divadla a vizuálního umění a co pro mne z této zkušenosti vyplývá do budoucnosti.
|
|
|
Konkrétní poezie: případ Augusto de Campos
Korpaczewski, Pavla ; Grauová, Šárka (vedoucí práce) ; Dufková, Vlasta (oponent)
Tato práce je rozdělena do sedmi částí. V úvodní části se věnuji experimentální poezii jako celku. Ve druhé části se obracím k historickému pozadí brazilské konkrétní poezie. Ve třetí části se dostávám ke skupině Noigandres - popisuji její vznik a podávám stručný přehled vydávání časopisu-knihy noigandres. Práce však především reflektuje tvorbu básníka Augusta de Campose, která je obsažena v souboru básní Ať žije křik (Poezie 1949-1979). Zaměřuje se na jeho první konkretistickou sbírku bez básníka (1953), která novým způsobem zachází s prostorem stránky, a na sbírku Bestiář (1955), v níž dochází k proměně subjektu. Od básníka, který se snaží vymezit prostřednictvím fragmentů textu, se dostáváme do bodu, kdy se básník vymezuje prostřednictvím své absence coby lyrického subjektu. Nadále je přítomen jako designér, který svým gestem navrhuje strukturu, jako je tomu například v analyzované básni "Tensão". V šedesátých letech se básník obrací k politickému dění a provádí tzv. krok k účasti (salto participante) - využívá principy montáže a koláže k tvorbě básní, které mají přímý, bezprostřední dopad na čtenáře. Na druhou stranu směřuje Augusto de Campos ve své tvorbě ke stále většímu zjednodušování při zachování maximální, nejen estetické, informace. Vytváří tzv. kódované básně nebo fotografuje básně -...
|
|
|
Jazyk a jeho horizont v současném českém umění
Jakš, Filip ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Baladrán, Zbyněk (oponent)
Tato práce si klade za cíl prozkoumat jazyk jako vyjadřovací prostředek současných českých umělců. Mnoho z nich používá obdobné způsoby tvorby jako v šedesátých letech experimentální básníci. První část práce se zaměří na pojmy sémiologie a post-strukturalistické filosofie a jejich vliv na vyjadřování umělců okruhu experimentálních poezie. Důraz bude klást hlavně na jejich umělecké objevy, které mají platnost dodnes. Z těchto zkušeností vychází snaha současných umělců vymezit či překročit hranice svých vlastních vyjadřovacích schopností. Druhá část práce se bude snažit postihnout, na základě rozborů vybraných děl, hledání horizontu jazyka jako vyjadřovacího prostředku současných českých umělců.
|
|
|
Josef Hiršal jako překladatel experimentální poezie z němčiny
Vinšová, Michala ; Veselá, Gabriela (vedoucí práce) ; Žárská, Monika (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena k dějinám českého uměleckého překladu. Konkrétně se zabývá diachronním zkoumáním překladatelské metody Josefa Hiršala v oblasti překladu experimentální poezie z němčiny. Josef Hiršal byl v šedesátých letech spolu se svou životní a tvůrčí partnerkou Bohumilou Grögerovou hlavním propagátorem a iniciátorem experimentální poezie v Československu. Vedle vlastní tvorby se věnoval experimentu i v překladech. Jeho zásluhou se mohli čeští čtenáři seznámit s díly soudobých zahraničních experimentálních básníků, a to jak v antologiích, tak i v samostatných výborech. Z německé jazykové oblasti Hiršal soustavně překládal básníky Ernsta Jandla, Hanse Carla Artmanna a Helmuta Heißenbüttela. Praktická část této práce je věnována analýze překladů vybraných básní této trojice autorů za použití hermeneutického přístupu. Hiršal překládal z řady dalších jazyků (za jazykové spolupráce), čímž se zapsal jako výrazná osobnost do dějin českého překladu druhé poloviny dvacátého století. Je tedy s podivem, že Hiršalův překladatelský přínos nebyl dosud kriticky zhodnocen. Tato práce se snaží zmapovat alespoň část Hiršalovy překladatelské tvorby, a to právě v oblasti experimentální poezie, kde jeho překlady dosud nenašly konkurenty. Josef Hiršal se tak jeví jako ideální tlumočník...
|
|
|
Poetika struktur
Kšicová, Barbora ; Karkanová, Hana (oponent) ; Kocman, Jiří Hynek (vedoucí práce)
Praktická diplomová práce vychází z vizuální experimentální poezie a jejího znakového systému. Pracuji v ní s vlastním znakovým systémem, pro který mě inspirovaly organizované struktury plotů. Tyto struktury jsou vykresleny pomocí typografických znaků a vytváří tak nové grafické kompozice. Práce je rozvržena do tří samostatných autorských knih. Jejich propojení je podtrženo uložením do společného pouzdra. První kniha, Poetika struktur – Inspirace, uvádí čtenáře prostřednictvím fotografií do kontaktu s prostředím a prostorovými strukturami. Druhá kniha, Poetika struktur – Manuál, je mezičlánkem práce, který seznamuje čtenáře jak se strukturami, tak s typografickými kompozicemi. Konfrontováním fotografií plotů s typografickými kompozicemi rozvíjí postup převedení reálné skutečnosti do abstraktní struktury. Třetí kniha, Poetika struktur, je ucelená básnická sbírka. Prostřednictvím ražby předkládá samotné typografické kompozice a z nich utvořené experimentální básně.
|
|
|
Pracovní deník
Svobodová, Veronika ; ADÁMEK, Jiří (vedoucí práce) ; KRÁLOVÁ, Andrea (oponent)
Koncepčně se text dělí do čtyř částí. V úvodní části nejprve odhaluji ideová
východiska, tj. prvotní myšlenky, podněty a inspirační zdroje práce.
V autorských východiscích představuji prostor volných asociací, kde splétám
pavučinu dokumentů i dokladů vlastního myšlenkového přístupu. Další část
prezentuje teoretická východiska a otevírám zde obecné téma percepční
zkušenosti a dominance vizuálnosti dnešní technologické a konzumní kultury.
Kapitola stručně popisuje moţnosti zobrazování viděného, včetně krátkého
historického exkursu do vývoje perspektivního zobrazení. V závěrečné části
práce předkládám vlastní praktické výstupy, konkrétně instalaci BU
realizovanou pro festival Artijuli 2015 v Norsku a senzorické představení
Močeradek gre čez cesto na motivy poezie Srečka Kosovela pro Lutkovno
gledališče Ljubljana 2013. V těchto projektech jsem se zabývala otázkou, jak
vytvořit platformu pro moţnost setkání diváka s uměleckým artefaktem
nebo jak akcentovat prostor i čas, aby se divák v tomto setkání nepoddával
pasivní roli. Obě realizace uvádím záměrně společně s popisem poměrně
nového fenoménu imerzivního divadla. Nejprve charakterizuji některé jeho
zákonitosti, zejména nezbytnost ponoru diváka do situace či fiktivního
světa/prostředí, zprostředkovaného specifickým médiem působícím na jeho
smysly. Prostřednictvím této diplomové práce jsem chtěla dospět k získání
praktického komentáře, vztahujícího se k problematice autorských postupů na
poli imerzivního divadla. Proto se v závěru práce pokouším pojmenovat jakási
pravidla hry a základní návod pro diváka i tvůrce.
|
host ::
RSS.